Guilda Pytlíci

Ahoj, jsem sice jen alianční, ale i tak k příhláškám občas něco žbleptnu.

Právěže tě vůbec neznám a z přihlášky tedy pro mě defakto nic neplyne, vyjma toho, že si zpočátku lhal a záměrně si zamlčel svoji herní minulost. Pokud bych měla tedy hodnotit člověka, který takovou přihlášku psal, tak teda nic moc charakter. Navíc na závěr dle tvých vlastních slov vyplývá, že se z herní minulosti nemáš zač stydět, tudíž nechápu ty obstrukce...

Proto jsem tě chtěla požádat, jestli bys ještě jednou neuvážil, zda skutečně nejsi ochoten přihlášku přepracovat a doplnit tam jak něco víc o sobě, tak i tu herní minulost. Troufám si říct, že by to pomohlo při přemýšlení (a to nejen mě).

Prip. pokud te to opravdu trapi zverejnovat, klidne to posli napr me na icq (229785554) a ja to postnu do guildovni sekce fora. Po tech recech a screenech tady uz je to ale dost zbytecne rekl bych.

píšu nějaký summary, chviličku....

Ahoj, no tak dobře.

Úvodem bych rád řekl, že v přihlášce jsem neřekl pravdu pouze v otázce týkající se herní zkušenosti a minulosti. Existuje totiž rozdíl mezi tím lhát a neříkat pravdu. Myslím, že ten rozdíl je patrný. Lhal jsem pak až později, když jsem byl přímo postaven před otázkou, zda-li jstem tu hrál či nikoliv načež jsem pravdu řekl. Bylo zřejmé, že to víte a nebylo nutné dále zapírat.

Základní předpoklady toho, že jsem nainstaloval opět UO byly tyto:
- jsem zraněnej, nemůžu běhat
- Diablo 3 je v mé fázi už jen honění equipu (u toho jsem vždy s diablem seknul)
- dokončil jsem vývoj svojí vesmírné střílečky a začal programovat RPG (základem bude grafika z UO)
- začal jsem hrát za heretika, jedinnou postavu, kterou jsem nikdy dřív pořádně nehrál (je silná na solo, s minimálními počátečními investicemi - tedy idální postava na úvod)
- hra mě začala opět bavit a uvažoval jsem, jestli začít hrát s někým nebo hrát sám

Otázkou bylo, jak se postavit k tomu, když začnu hrát v partě? Jestli si stát dál za svou anonimitou, či nikoliv. Rozhodnul jsem se k tomu, že se nechci vracet k tomu, co bylo a to jednak proto, že jsem se se vzdal všech svých postav, které jsem vlastnil a také poslední 2 roky nejsem s nikým v kontaktu. Zároveň se nechci vracet k tomu, co bylo a říkal jsem si, když už s někým, tak s někým jiným, ať to má zase trošku náboj něčeho nového a od nuly. Dával jsem přihlášku s holou prdelí, což reflektuje i moje osobní postoje, které zastávám v osobním životě. Nerad se chlubím tím co umím, ale jsem rád, když si na to lidé přijdou sami a ocení to následně.

Ewellyn, to jak jsem se rozhodl, o mém charakteru nic nevypovídá. Charakter se hodnotí jinak.

K historii. Ehm, snad jen velice stručně. Začal jsem hrát někdy v roce 2005 bych řekl, kdy jsem dostal 5000gp a bronze armor do začátku. Začal jsem s paladinem a následně s kraftem. S kamarády, se kterými jsem začal jsme si hodně rychle osvojili Injection a vyvinuly makra, které umožňovaly chod až 6ti kraftů (minerů) najednou. S paladinem jsem byl ve Weirdu, ale snad jen krátce. Paladin brzy omrzel, nebylo s kým hrát a byla touha dostat se do CoMu. Vše se změnilo po založení nekra a spolupráce se Smudlou (tím původním). Přes prázdniny jsem snadno a rychle (a také hlavně díky Smudlovi) vyexpil nekra a následně se dostal do Hellu. Nekro v kombinaci se zaměřovacím makrem v Injectionu neměl konkurenci. To byla zlatá éra. Vymysleli jsme i spoustu dalších šílených maker, zná někdo házení bombiček? Dostal jsem se do Hellu kde se vytvořila základní herní komunita, která pak více či méně se mnou cestovala dál. Hell vytvořil posléze alianci s CoMem a když se pak Hell následně rozpustil, přešli jsme všichni do CoMu, kde jsem strávil většinu svého herního času. Na TW to bylo tehdá Hell vs zbytek Endoru, Když jsem měl nekra kolem 35 levelu, začal jsem testovat s GM Dracik nekro boosty. Když jsem si solnul Anděly, nekro dostal nový náboj. Stala se z něj nejsilnější herní postava na Endoru. Silná v PvP i v PvM. Brzy jsem doexpil 40 level a nebylo nic, co bych si za něj nedal. Snad jen v lvl 5 pokladu jsem nedal draka. Solovani pokládků, to bylo taky něco. Když jsem se hodně nudil, chodili jsme se Smudlou solovat Pevnost nebo jsem třeba chodil sám Chrt 1 (patro s barbariany a camelkami) na 37. lvlu tam bylo 42 exp/kus. Pak přišel ban na všechny postavy díky jablíčkům a hra od nuly. Začal jsem hrát mága. Dříve jsem nebyl schopnej ani uzdít Anděly, ale teď nebyl dung, kde by mě nechtěli za mága. Takže jsem brzy měl 40 lvl i mága. Opět TW, liga, atd. To už jsem byl v Ravage (opět stejné lidi z Hell) + aliance s CoM, pořád jsem hrál se stejnými lidmi a že to bylo super. Ono, když má člověk s guildou opravdu převahu nad celým serverem, lidi to omrzí hrát. Hrál jsem samozřejmě i jiné postavy, rougu jsem měl asi 4, všechny přes 30 level, priesta, nového paladina, druida, rangera, no prostě všechno. Poslední dobu jsem hlídal baráček Koudymu, aby mu nepropadl a mohl jsem si za jeho postavu tamovat jezdítka. Dříve odvěkký nepřítel, teď kamarád. Poté už to bylo zas jen honění majetku, pořád to samé dokola a přestal jsem hrát. Navíc jsem začal s během, přednost dostal reálný život a na hry nezbyl čas. Pustil jsem postavy a odinstaloval všechny hry. Dovolím si tvrdit, že většina, která mě zná, mě zná vždy z té druhé strany, kdy jsme proti sobě bojovali na TW, v lize nebo dungeonech.

Nechci druhou šanci, protože svým charakterem to tak není. Chci si snad jen užít zas trochu herní zábavy, která mi tak trochu schází. A pokud to nevyjde, svět se taky nezboří.

Ahoj ten Tvuj mág se jmenoval Akii?

první byl firemag Ashen 24(33) vet, ano, potom jsem měl airmaga Akii, toho jsem dal pak pryč, může to být tak rok

Dekujeme za doplneni historie, nejpozdeji zitra vecer se dozvis verdikt.

Vitej mezi adepty! Udaje na mapu poslu na icq.